Hurá na autodrom Most
Hurá na autodrom Most aneb bezpečný sex s předčasnou ejakulací
Název tohohle mého výlevu je trochu zavádějící, ale vše vysvětlím. Před několika párdny jsem asistoval jednomu pilotovi z naší stáje Rejsing při jeho dobrodružné cestě na severozápad do Mostu. Akce se konala pod heslem až naprší a uschne. Ostatně jako vždy, když vybírá termín pro ježdění v Mostě George Banán.
Už psychotická příprava ve Vysokém Mýtě byla neuvěřitelnou záležitostí. V každém čtvrtém kole se Georgova přes zimu vymazlená motorka měnila v odstrkovadlo, takže tu byl prostor na jeho oblíbenou sestavu gestikulací skládající se z nesmrtelného krutihlava, poposedu, mávání Pearsonovi a také diváky velmi kvitovaného Hände hoch, což je gesto naprostého zmaru Georgem vypiplané k dokonalosti. Ovšem nejkrásnější bylo zjištění, že za to může, cituji: Ta malá zku… zap….. klapka, která tam je stejně úplně naho… a jestli ji nevyk….. hned,tak večer určitě půjde doha…… a možná i dopi…. Prostě idylický trénink plný důležitých poznatků. Co mne ale opravdu potěšilo, bylo to, že se George konečně vykašlal na taneční a přestal v náletu do zatáček používat mazurku, protože tím mne opravdu vytáčel doruda. Jeho styl se zbavil směšných pohybů a půjde na něm dobře pracovat.
Tak a hup do Mostu. Cesta do města uhlí a bubáků utekla příjemně. Georgovy srny nás vyprovodily jen k ceduli Horušice a pak už stíhali jen Georgovi zajíci. Ale i ten nejrychlejší odpadl při nájezdu na dálnici. Oblíbené rčení: Už tam budem? vystřídalo ještě oblíbenější: A kdy má přestat pršet? a taky: Bacha dojíždí nás motorka!
Dnes už chápu Georgovu větu: Navigaci? tu nepotřebuju! tu mám v hlavě. Do Mostu trefil na první pokus. Po mírném zaváhání v zákeřném systému kruhového objezdu poblíž autodromu jsme se nakonec ocitli ve víru dění. A? Nic se nedělo. Všude klid a mír. Bylo nutné do toho vnést trochu zmatku a chaosu. Po zjištění, že se nekonají technické přejímky, George trval na tom, že chce být technicky přejmut, protože má vše v pořádku. Vše zadrátkované a olej mu nikde neteče a pneumatiky na kolech a lamináty barevný. Podařilo se nám ho přesvědčit, že známka: Prošel technickou přejímkou, nemá hodnotu Modrého Mauricia, takže nás nevyhodili. Postavili jsme stan, vybalili celý ansámbl, George se nahlásil a přes plot jsme foukali na dráhu, aby konečně uschla. Moc nám to ale nešlo a tak George začal kalkulovat, zda nastoupí do první rozjížďky, nebo jestli nepřeleštíme samolepky. To byla těžká otázka. Přece jen se po okruhu pohyboval Milano Hlavatore s teleobjektivem z odstřelovačky a fotka se špinavou samolepkou by byla velká potupa.
Nakonec se George navléknul do nové o dvě čísla menší kombošky, ve které má postavu jak za korunu Mikuláš a čekal. Čekal. Čekal. A pak honem rychle jedu hned. A jel. Jel krásně, ladně a hezky. Bohužel jen na pit lane, bo jeden ze soupeřů našeho jezdce zkoušel projet první esíčko po hubě, zda to tak nebude rychlejší. A nebylo a navíc protože neměl tak hustokrutý chrániče vika motoru jako náš pilot, tak všude rozlil vegetol. Prostě pech.
Jenže potom už to šlo jako na drátku. No jako na drátku ne,hodně se padalo, ale šlo to. George začal jezdit, já začal bejt chytrej a nastolili jsme jasnou politiku. Návrh – opozice – protinávrh – vydírání – slzy a to furt dokola. Časy úplně dobrý nebyly, ale o to nešlo.
Na závod to nedopadlo, neb tam bylo hodně hodně rychlejch zmetků, ale to neva. Podstatný je to, že George ani jednou nevyšplouchla motorka, což se u takového modelu rovná zázraku a také to, že posed na moto je o level jinde, nežli tomu bylo dřív. Je potřeba zapracovat na posunutí brzdného bodu (Ne Georgi tady 20 cm fakt nestačí. To nevím, kde jsi tohle slyšel!) a taky na agresivitě v náletu do zatáčky. Jinak za mne dobrý. Abych to shrnul a vysvětlil tak název. Dobrý, ale bylo to jako bezpečný sex. Chybělo tomu víc adroše, zdravé agresivity, víc tarantina.
Jo a ta druhá část názvu? Předčasná ejakulace Georgeho Lohrenza na startu v Texasu mne večer fakt dostala.
