Havířovský Kahanec 2012

Trochu s odstupem, ale stále s radostí napíšu pár řádek o tomto závodu. Příjezd na okruh jsme tentokrát naplánovali na čtvrtek, i když pár nedočkavců bylo namístě již od úterka. Měli jsme usnadněnou práci, neb nám Brácha postavil luxus stan předem a na tom nejlepším místě.

Jako nováček v týmu jel Pokor s funkcí mechanik. Tímto mu posílám dík za supr práci, které naštěstí nebylo až tolik, protože motorka nezlobila a jela jako drak. Ve čtvrtek jsme dostavili stan, připravili prostor pro motorku, zajistili elektřinu a vše ostatní. Nakonec se nám zázemí vydařilo a franoušků jsme měli dostatek.

Pátek dopolko nám zabrala výroba nového startovního čísla a kontrola motorky před technickou přejímkou. Ta dopadla dobře a společně s formální přejímkou nás pustila do závodů. Potom jsme pěšky obešli trať a zkoukli všechny nástrahy pěkně zblízka naživo.

Sobota:

Vzhledem k brzkému tréninku nás čekalo i brzké vstávání. Ale protože svítilo sluníčko, šlo se vesele na věc. První trénink byl seznamovací. Hlavní problém byl v nalezení brzdných bodů z maximálky. Výsledkem byl šestý čas ve Twinech a docela spokojenost. Hlavně s tratí, protože ta je úžasná. Rychlá a s úsekem který nemá obdoby. Průtahem Životicemi. Ten je krásně zřetelný na videu ze závodu.

Tohle je fotka ze soboty, kdy jsem v tréninku v dojezdovém kole zastavil u pomníčku Adriana a schoval pod něj svoje přání. Přání pro mne i ostatní jezdce. Adrian Farland se loni na tomhle kruháči rozbil tak, že to bohužel nepřežil. My na to koukali z pár metrů.

Dlouho mi to běhalo palicí a mockrát jsem si představoval, jak takovou situaci – kdybych byl dlouhej na tomto kruháči – vyřešit. No a to mi v neděli moc pomohlo. Teorii jsem přetavil v praxi a ustál to, i když o fous. Adrianovi jsem po závodě nahoru poslal obrovskej dík za to, že se za nás všechny tam nahoře přimluvil, já to zvládl a všechny karamboly dopadly taky celkem dobře. A že některý byly hustýýý. Ale nepředbíhejme. Odpolko nás čekal druhý kvalifikační trénink a protože jsme v tom prvním zajeli dostatek povinných kol, šlo už jen o zlepšení času a samozřejmě i o lepší načtení tratě. Podařilo se čas polepšit o dvě vteřiny, ale zlepšili se i ostatní a to znamenalo start ze sedmé pozice ve Twinech. Na poprve v Těrlicku to nebylo nejhorší. Večer opestřila návštěva bandy z Klubu VFR na nedalekém penzionu, což nás příjemně vytrhlo ze závodního napětí.

Neděle:

Den závodu začal velmi časně, neb jsme jeli jako druhá kategorie. Trochu obav z vlhké trati rozptýlilo sluníčko, které už v sedm rozehřívalo povrch celého okruhu. To bylo supr a všichni tak zvesela nahřívali suché gumy. Tentokrát začnu netradičně – záznamem ze závodu. Je okomentovaný a tak hodně výstižný. A tak jen doplním, že to byl skvělý závod s dobrým výsledkem. Dík všem fanouškům a poděkování posílám i nahoru za pomoc při brždění na kruháči.

Galerie ze závodů