Tizzona aneb Není slider jako slider
Nedá mi to a musím se s Vámi podělit o čerstvé zkušenosti z Kopčan, kde jsme si střihli první letošní závod pod hlavičkou CAMS. Samozřejmě vše podstatné bude v reportu, nyní se zaměřím na kolena. Na kolena a jejich nástavce v podobě sliderů. Od loňské sezony jezdím slidery dřevěné. Před tím jsem dřel vždy to, co bylo na kombi a když bylo nutné přezbrojit kolena, koupil jsem, co mi přišlo pod ruku. Loni došlo ke zlomu, Vyzkoušel jsem dřevo a rovnou mi zachutnalo. Navázal jsem spolupráci s firmou TiZoona a od té chvíle klečím jen na nich. Stala se z toho naprostá samozřejmost. No a právě v Kopčanech mi dala náhoda ochutnat zpátky něco umělé hmoty. Protože jsem nepořádník, trochu mi ušlo, že kolena se blíží k asfaltu rychleji než je zdrávo. Dvě kvaldy po Kopčanských ulicích nadělaly ze sliderů palačinky a bylo jasné, že do závodu s nima nemohu.
No a protože náhradní brikety ze dřeva chyběly, musel jsem sáhnout po plastu. Oderval jsem plasťáky z druhé mé kombošky od firmy Clover. Jsou to červeňáky, já červenou rád. Takže na závod připraven, vyrazil jsem do ulic. Hned ve druhé zatáčce mne překvapila úplně jiná odezva. Najednou bylo mezi kolenem a asfaltem něco, co nefungovalo tak dobře, něco neživého. Skluz ještě ušel, ale odezva byla úplně jiná. Nejvíce mi však vadilo, že na větších hrbolech a hlavně na obrubníkách se chovaly slidery jako pinpongový míček. Nepříjemně odskakovaly.
Se dřevem je to vše takové měkčí. Jako bych tahal po zemi přímo koleno. V Brně, nebo Mostě by to nebylo asi tak znát, ale na přírodě se setkáváme s extrémy. Díry a obrubáky mají jiné rozměry. V Kopčanech jsem v jedné zatáčce vzal sliderem kámen pečlivě schovaný v trávě a protože slider neuhnul ani o kousek, byla to taková šleha, že mi fakt cvaklo. Potom jsem už povědomě na to myslel a do konce závodu se nemohl zbavit napytel pocitu.
Takže když to shrnu, z mého pohledu je na můj styl ježdění slider z lesa mnohem vhodnější. Dává mi lepší odezvu, připadá mi to vše mnohem plynulejší a hlavně pro naše přírodoježdění má dřevo úžasnou vlastnost. Štípe se. Když jsem v Radvanicích vzal kolenem obrubák zevnitř, okraj se trochu oštípl a já zvesela valil dál. Důkaz zůstal na slideru viditelný. Viz horní obrázek. Mít tehdy na koleni uměláka, tak jsem tam koleno nechal, nebo by mi nafackovalo.
Proto už žádný experimenty a na kolena vždy briketu ze stromu od:
